jiri josef

Jiří Jurzykowski a Josef Frydrych. Potkali jsme se úplně náhodně. Jak už to v životě bývá, spojila nás společná záliba. Fotografie. Rozhodli se nečekat dlouho a svoje náhodné setkání vyjádřili v potřebě společného tvoření. Takovým způsobem se zrodil – Pictorial Foto Beskyd, který se může pyšnit svou jedinečností v celé ČR, neboť doposud neexistuje žádný jiný fotografický klub v ČR, který se zabývá piktoriální fotografií.


„Záliba fotografií je krásná, ale když jsme se seznámili s technikou piktoriální fotografie, okouzlila nás a cítili jsme, že to je právě to, co chceme tvořivým způsobem produkovat a předávat dál“.


Nic tak nezachytí jedinečnost a neopakovatelnost chvíle, jako fotografie. Fotografie je příběh, je něčím hmatatelným. Jsou to příběhy lidí, kteří dělali svět krásnějším. Příběhy prostých lidí, kteří svou dobrotivostí a láskou objímali svými milosrdnými rameny bláznivou a plnou rozbroje realitu. Fotografie nás doprovázejí do víru emocí. Dětská radost, upřímný a veselý smích, neustálý pláč, nebo bušení srdce. Tím vším je, nebo alespoň měla by být fotografie.


A co to je vlastně piktoriální fotografie?


Piktorialismus je fotografický směr, který se objevil před 1890 rokem. Jeho základy spočívají v malbě a grafice. Charakteristickým znakem piktorialismu bylo zhotovování fotografií procesy jako kyanotypie, platinotypie, diazotypie, brom – olejotisků, gumotisku, uhlotisku, pigmentů atd. Od r. 1900 do r. 1911 se využíval hlavně gumotisk a olejotisk. Začaly se rovněž používat bromostříbrné papíry s vrstvou želatiny.


První obraz „Cibulové pole“ vytvořil v roce 1890 George DAVISON. Dalším autorem byl americký fotograf Alfréd STIEGLITZ (1864 - 1946), průkopník secesního piktorializmu (umělecké ztvárnění města). Robert DEMACHY 1859 - 1936 - rovněž secesní piktorialista vyslovil na veřejnosti domněnku, že fotografie může být uměleckým dílem jen tehdy, podobá-li se co nejvíce olejomalbě nebo kresbě. Z dokumentu se tak stává výtvarné dílo.


V piktoriální tvorbě šlo hlavně o měkké, malebné, snové podání motivů za použití měkce kreslících objektivů či mastných předsádkových čoček. Snímky byly k okrajům rozostřené a mnohdy ani hl. motiv nebyl zcela ostrý.


V současné době vše závisí od fantazie a představ, emocí či nálady autora. Piktoriální fotografie vzešla hlavně z podnětů a děl světových malířských mistrů, ale i z potřeb současné tvorby, což je zpětným odrazem na ně. Je částečně i dílem sociální povahy, vychází hlavně z dokumentů a dané reality, ale nakonec se zobrazí v umění, ne zase v dokument, je to druh autorovy představy odražené ve fotografii buď jednotlivě, nebo v cyklech a seriálech. Dnešní tvorbu vídáme hlavně na bannerech či velkoplošných billboardech.


Název je odvozen od myšlenek Henryho Peache Robinsona, vyjádřených v jeho práci „Pictorial Effect in Photography“, která byla vydána v Londýně roku 1860.


Především jde o neobvyklé a odlišné zpracování a tvorby klasického dokumentu. To co zaznamená autor tak jde vždy jen o jakýsi "polotovar", který je pak přetvářen dle autorových představ a emocí ve výtvarné dílo.